Nejlepší robotický vysavač: podle čeho vybírat?

Nejčastější dotazy a odpovědi

Především do větších domácností je robotický vysavač skvělým pomocníkem, který bude sloužit jako doplněk běžnému vysavači. Byť jej prozatím neumí nahradit stoprocentně, ruční vysávání výrazně omezí.Jde totiž o nejlepší řešení, jak udržovat podlahy v domácnosti i po několik týdnů ve stavu, kdy ruční úklid nevyžadují. Kvalita a většinou i cena robotického vysavače potom určí, jak často budete běžný vysavač nebo mop používat.

Perfektní bude robotický vysavač v domácnostech s mazlíčky či malými dětmi, kde čistá podlaha nemusí vydržet déle než několik hodin. . Tam může vysavač automaticky uklízet každý den, ideálně v době, kdy všichni opustí domácnost. To zpravidla zajišťuje rozvrh úklidu nebo zapnutí vysavače na dálku.

Základní parametry

Při výběru běžného ručního vysavače je jedním z hlavních parametrů sací výkon. U těch robotických je sice rovněž důležitý, není ale prioritou. Důvodem jsou jednak spodní kartáče, které zlepšují schopnosti suchého úklidu a také samotná konstrukce robotických vysavačů, kdy je sací motor těsně nad zemí. Na rozdíl od ručního vysavače tak nedochází takřka k žádným ztrátám podtlaku. V žádném případě tak nelze srovnávat sací výkon robotického a běžného vysavače.

Sací výkon robotického vysavače by vás však měl zajímat v případě, že se bude starat primárně o suchý úklid (bez většího podílu mopování) a zároveň je vaše domácnost vybavena koberci s vyšším vlasem. U těch je dobré pořídit vysavač alespoň s výkonem 8 000 Pa (pascalů), ideálem je pak více než 10 000 Pa. To stejné bude platit u koberců zátěžových.

V případě, kdy doma máte i koberce s velmi dlouhým vlasem (typicky u pohovky či u postele), robotický vysavač jej pravděpodobně nevysaje. A to především z důvodu, že bude hrozit riziko namotání koberce do bočních metliček. Ty mají dlouhé štětiny, které se do těchto koberců často zamotají.

Velkou pozornost nemusíte při výběru věnovat filtraci. Prakticky všechny modely na trhu jsou vybaveny HEPA filtry. Porovnávat tak můžete maximálně ceny náhradních filtrů podobně jako u dalšího spotřebního materiálu (spodní kartáče, boční kartáče, sáček do dokovací stanice, mopy).

O něco důležitějším parametrem je kapacita baterie a výdrž na nabití. Opět ale jde o vlastnost, kterou nelze srovnávat s běžným vysavačem. Robot totiž bude pracovat autonomně, a i když se při úklidu baterie vybije, vrátí se zpět do dokovací stanice a po nabití na potřebnou úroveň úklid dokončí.

Pro představu ale můžeme uvést, že kapacita akumulátoru v dobrém vysavači bude mít kapacitu alespoň kolem 3 000 mAh, která jej bude napájet asi dvě hodiny. To platí pro vysávání bez mopu na nejnižší sací výkon. Mokrý úklid v kombinaci s vyšším výkonem výdrž samozřejmě zkrátí. 

S mopem, nebo bez?

Před tím, než se ponoříte do parametrů vysavačů a čtení recenzí, je třeba získat základní přehled v konceptech vysavačů. Ty v současné době téměř vždy kombinují suchý i mokrý úklid. Zatímco u levných ale jde spíše o funkci do počtu, u nejdražších jde o takřka plnohodnotný úklid. Tady jsou současné kategorie seřazené od nejlevnějších:

Základ bez mopu

Byť se z nabídek výrobců tyto vysavače vytrácejí, nezavrhujte je. Pro ty, kteří mají podlahy vybaveny pouze koberci, je integrovaný mop zbytečným. Situace na trhu však způsobila, že se až na výjimky tento koncept vysavačů nerozšířil do vyšších tříd. Takřka vždy tak půjde o vysavač s vestavěným zásobníkem na smetí, které bude třeba ručně vynést.

S pasivním mopem

Na tento koncept robotických vysavačů narazíte nejčastěji. Fakticky nabízí i mokrý úklid, jde ale o jeho nejtriviálnější řešení. Zpravidla vyžaduje ruční připevnění mopovacího adaptéru k vysavači současně s jeho naplnění vodou. Byť výrobci tento způsob nazývají mopování, jde jen o nepříliš účinné vytření.

U modelů z nižších tříd jednoduše vytéká voda z nádržky do hadříku a robot jím při pohybu vlhčí podlahu. Voda je dávkována elektronicky nebo pasivně vytéká samospádem. V prvním případě zpravidla aplikace umožňuje nastavit intenzitu.

Smetí zpočátku úklidu spolehlivě ulpívá v hadříku, nicméně v případě většího znečištění jej nepojme mnoho. Následně jej tedy robot může opět roznášet po podlaze. I když je tento mokrý úklid kombinovaný s vysáváním, nejde o účinné mopování. Velmi často uživatelé těchto vysavačů po několika pokusech s mopováním ponechávají robota v běžném režimu vysávání a mokrý úklid nevyužívají.

Vedle nedostatečného úklidu bývá problémem například malá kapacita nádržky na vodu nedostačující větším domácnostem. Nepříjemností je také možný zápach, který se objeví u hadříku, který není po mokrém úklidu vysušen.

S aktivním mopem

Užitečnějším konceptem jsou vysavače, které stále využívají pouze hadřík k vytírání, ale úklid zefektivňují. O vyšší účinnost se mohou postarat vibrace, stejně jako kombinace s velkou dokovací stanicí, kde dojde v průběhu úklidu k vyčištění samotného mopu. Následně se robot vrátí na stejné místo a pokračuje v úklidu s čistým hadříkem.

S rotujícími mopy

Největší inovací mezi kombinovanými vysavači je náhrada hadříků za rotující mopy. Ty jsou zpravidla dva, jsou stále vlhčeny z nádržky ve vysavači, ale intenzivním pohybem umožňují mnohem účinnější úklid. Už nejde pouze o základní vytření prachu, rotující mopy si poradí i s většími nečistotami. Tyto modely jsou takřka vždy kombinovány s velkou dokovací stanicí se zásobníkem na vodu, kde opět dochází k čištění mopů podle nastaveného intervalu. Jde tak o způsob automatizovaného úklidu, který se nejvíc blíží běžnému ručnímu mopování.

Typy navigací: aby vysavač nezabloudil

První robotické vysavače fungovaly zcela bez navigace. Spoléhaly na jednoduchý senzor, který se sepnul po nárazu do zdi nebo jiné překážky. Vysavač se otočil a vydal se na druhou stranu místnosti. Tímto způsobem náhodně brázdil místnost a po určité době dokončil úklid. Nebylo jasné, kolik míst vynechal, a především byl úklid velmi zdlouhavý. Současné robotické vysavače tak používají méně či více sofistikované typy navigace, které zefektivňují úklid a přináší funkce pro řízení úklidu.

Gyroskopická navigace

Levné vysavače spoléhají na tento triviální způsob navigace, kdy pomocí gyroskopu určují směr jízdy. V kombinaci s koncovými senzory, které zaznamenají náraz do překážky, si vysavač sestaví velmi hrubou mapu místností. Stále ale není tak podrobná, aby mohla sloužit pro nastavení virtuálních zón úklidu, či naopak vyloučených zón, kam má vysavač vjezd zakázán. Proto je potřeba použít buď magnetické pásky pod koberec nebo rádiové majáky umístěné ve dveřích, které vytyčí vysavači prostor pro úklid.

Z velké části jsou již tyto vysavače vybaveny aplikací pro základní konfiguraci úklidu, především nastavení časového rozvrhu nebo pořadí místností při úklidu.

vSLAM navigace

Prvním typem sofistikované navigace je tzv. vSLAM (Visual Simultaneous Localization and Mapping). V této kategorii se prolínají dva způsoby navigování, které jsou rovněž velmi často zaměňovány v e-shopech –kamerová navigace a právě vSLAM. Oba typy totiž pro orientaci používají velmi širokoúhlou kameru umístněnou na horní straně či v přední hraně. Ta snímá místnosti a podle pevných bodů jako jsou okna, rohy a kouty, větší nábytek nebo stropní svítidla se orientuje v místnosti.

Zde končí kategorie kamerové navigace a při kombinaci s dalšími (sekundárními) senzory už označujeme navigaci typem vSLAM. Což je ostatně případ většiny vysavačů i když v e-shopu najdete specifikovanou kamerovou navigaci.

Mezi sekundární senzory patří především ultrazvukové měření vzdálenosti a samozřejmě také koncové dotykové senzory. vSLAM navigace již umožní zpracovat natolik přesnou mapu místností, která stačí pro tvorbu virtuálních zón v aplikaci.

Nevýhodou je, že závisí na standardní RGB kameře snímající v běžném barevném spektru, a tudíž si robotický vysavač neporadí s úklidem ve tmě.

Naopak výhodou je levnější řešení ve srovnání s lidarem a případně také druhotné využití kamery. Například pokročilé modely Roomba od výrobce iRobot využívají kameru pro rozpoznávání překážek jako jsou zapomenuté kabely, ponožky a další objekty, které by mohly přerušit úklid či dokonce poškodit vysavač.

Lidarová navigace

Nejpokročilejší a nejpřesnější navigací je ta s využitím lidaru, která je někdy rovněž označována jako laserová. Lidarový modul rotuje zpravidla v horní části vysavače a v rychlých intervalech vysílá a přijímá laserový paprsek. Podle doby, která uplyne mezi oběma událostmi potom určí vzdálenost k první překážce a díky tomu zmapuje místnost. Přesnost se pohybuje na úrovni jednotek centimetrů a zmapování domácnosti je tak opravdu důkladné.

Na centimetry přesně je tedy možné v aplikaci nastavit virtuální zóny a třeba také v reálném čase sledovat polohu vysavače na mapě.

V posledních letech se lidar dostal i do nižší třídy vysavačů, takže by mělo jít o jeden z požadavků při výběru robotického vysavače. Výjimku tvoří již zmíněné vysavače iRobot, které k dokonalosti dotáhly navigaci vSLAM. Ta svými možnostmi nezaostává za lidarem.

I lidarová navigace má samozřejmě nevýhody. Ta první vyplývá z principu lidaru, který závisí na odrazu laseru. Vysavače tak mohou být zmateny zrcadlem sahajícím až k zemi. V mapě se potom může objevit mnohem větší místnost, než je ve skutečnosti. Velká část modelů ale tuto chybu dokáže po několika průjezdech korigovat díky koncovým senzorům a mapu upravit.

Druhou nevýhodou je zpravidla větší výška vysavačů právě kvůli hornímu lidarovému modulu. Jen hrstka výrobců se odhodlala k umístění lidaru do přední části. Příkladem jsou pokročilé vysavače Ecovacs. Při výběru tedy sledujte udanou výšku a porovnejte ji s mezerou pod nábytkem. Nezřídka může modul lidaru kolidovat se spodní hranou radiátorů, takže se vysavač nemusí dostat zcela ke stěně.

I další vlastnost lidaru bude pro někoho nevýhodou – paprsek se odráží i od závěsů nebo přehozů postele. Některé vysavače tak závěs sahající až po zem objedou a překrytou postel nepodjedou. Závisí ale na softwaru konkrétního vysavače – pokud totiž upřednostní informaci z koncového senzoru, který není přehozem sepnut, může jej podjet.

Jaké spodní kartáče jsou nejlepší?

Na trhu se sice vyskytuje malá část vysavačů zcela bez spodních kartáčů, většina je jimi ale vybavena. Úklid zefektivňují jak na pevných podlahách, tak na kobercích a neměly by tak chybět. Výjimkou jsou snad jen domácnosti s velmi chlupatými mazlíčky.

Právě chlupy a vlasy jsou tím, co rozhoduje o vhodnosti dvou základních typů kartáčů – štětinových a lamelových. První z nich najdete zpravidla na levnějších vysavačích a jde o stejné kartáče jako v nejlevnějších tyčových vysavačích. Na kobercích i pevných podlahách teoreticky mohou být o něco účinnější než ty lamelové. Pokud tedy domácnost neobývá nikdo s dlouhými vlasy či chlupy, může být štětinový kartáč dobrou volbou. V opačném případě vás ale čeká časté vyřezávání namotaných vlasů, kdy někteří výrobci dodávají příslušenství v podobě malé žiletky právě pro tento účel.

Pokud nic takového nechcete řešit, zvolte lamelové kartáče. Ty jsou zpravidla silikonové a lamely jsou uspořádány po obvodu kartáče do spirály. Účinnost úklidu většinou není o moc horší než u štětin a vlasy či chlupy se na takový kartáč nenamotají. Jedinou nevýhodou je o něco vyšší hlučnost na pevných podlahách. Zpravidla ale nejde o hluk, který by byl hlasitější než samotný motor vysavače.

Občas lze narazit i na kombinované kartáče s lamelami i štětinami, které ale nejsou žádnou výhrou – zkombinují totiž jak potenciální vyšší hlučnost, tak namotané vlasy.

Naopak velkou výhodou je, pokud se na spodní straně nachází dva kartáče namísto standardního jednoho. Protiběžné kartáče zlepší schopnosti úklidu především na kobercích s delším vlasem nebo naopak u těch zátěžových s velmi pevným vlasem, kam se nečistoty snadno zašlapou.

Jak soběstačný vysavač bude?

Toto téma jsem již stručně zmínil v úvodní kapitole o konceptech vysavačů, v poslední době jde ale o největší inovaci v kategorii, takže jej rozeberu podrobněji. Pokud totiž vyberete vysavač z vyšší třídy, může být po několik týdnů zcela soběstačný. Soběstačnost určuje hlavně dokovací stanice, která už zdaleka neslouží jen pro nabíjení.

Vysavače s nabíječkou

U základních vysavačů s nabíječkou je situace zřejmá – smetí je třeba vysypat velmi často (podle velikosti domácnosti) a případnou vodu pro mopování je také třeba ručně doplnit. Podle intenzity používání tedy pravděpodobně několikrát do týdne bude vysavač potřebovat váš zásah. Soběstačný je tedy vysavač pouze v případě nabíjení, kdy se na nabíječku vrací automaticky po každém úklidu.

Vysavače s popelnicí

Prvním vylepšením zvyšující soběstačnost jsou dokovací stanice se zásobníkem na smetí. Stanice je vybavena vlastním motorem a sáčkem, do kterého je po každém úklidu smetí vysáto ze samotného vysavače. Pokud tedy budete vysavač používat pouze pro suchý úklid bez mopování, sáček určitě vystačí na několik týdnů vysávání.

Vysavače s doplňovací stanicí

V případě, kdy se má soběstačný robot starat i o mopování, musí tomu být přizpůsobena i dokovací stanice. Vedle sáčku na smetí tak obsahuje dvě další nádoby – na čistou a znečištěnou vodu. Tu první používá pro doplňování nádržky ve vysavači a zároveň při automatickém praní mopů. Znečištěná voda po této očistě je odsáta do druhé odpadní nádobky. Protože tyto nádrže zpravidla pojmou kolem 3 litrů vody, opět tak může vysavač fungovat samostatně po několik týdnů – samozřejmě podle rozlohy pevných podlah a také podle nastavené intenzity dávkování vody.

Pro praní rotačních mopů je dokovací stanice vybavena mělkou nádobkou s hroty, kam vysavač mopy spustí a nechá je po několik minut rotovat. U soběstačných vysavačů s mopovacími hadříky jsou potom stanice vybaveny rotačním kartáčem, který se opět zaplaví vodou a hadřík tak vypere. V obou případech může jít o teplou vodu, kterou si stanice ohřeje. 

Následně se hodí i sušení mopů, které by mělo následovat každý mokrý úklid. Tím vysavač předejde nechtěnému zápachu neustále vlhkých mopů. Některé modely opět suší horkým vzduchem. Protože ale sušení trvá několik hodin a je při něm slyšet pomaloběžný ventilátor, mohl by svým hlukem rušit. Dok s vysavačem tak nejspíš nebudete chtít v ložnici nebo obýváku.

Jak soběstačně kombinovat vysávání a mopování?

Pokud má být vysavač bezobslužný i při kombinaci suchého a mokrého úklidu, musí být vybaven sofistikovanějším řízením, které jednak rozpozná koberce od pevné podlahy a také mopy ve správném okamžiku zvedne. Koberce mokré od mopu nikdo nechce.

Většina moderních vysavačů zvládá obě činnosti velmi dobře. Spolehlivě rozpoznávají oba typy podlah a podle toho i aktivují nebo deaktivují mokrý úklid. Buď mohou mopy pouze nadzvednout, nebo naopak mokrý hadřík na mechanickém ramenu složit do horní části vysavače. První varianta je velmi častá, druhou používá primárně iRobot.

Co musí umět aplikace?

Nedílnou součástí většiny moderních vysavačů je ovládací aplikace, která nahrazuje dálkové ovladače nebo ovládání pomocí tlačítek přímo na vysavači. Samozřejmě přináší mnohé další funkce, které lze konfigurovat.

Časový rozvrh

Zcela základní funkcí je plánování úklidu. Ideálně bude aplikace umět jak týdenní rozvrh, tak jednoduché nastavení úklidu v intervalu (například jednou za tři dny).

Více map

Pokud má vaše domácnost více pater, vysavač musí umět pracovat s více mapami. Na trhu najdete spoustu modelů s pokročilou lidarovou navigací, které ale umí uložit pouze jednu mapu. Vysavač potom nelze snadno přenést do dalšího patra a zadat mu úklid. Došlo by ke smazání původní mapy a vytvoření nové. Naopak pro jednopatrové byty jde o vlastnost, která není podstatná.

Virtuální zóny

Mnohokrát zmíněná funkce nesmí chybět. V aplikaci si snadno vytvoříte zóny, které můžete z úklidu vyloučit. Mohou to být například velmi vysoké koberce, do kterých by se mohl zamotat štětinový kartáč. Naopak také můžete vytvořit zóny pro jednorázový úklid. Může jít třeba o zádveří nebo okolí psího pelechu, které mohou být mopovány každý den mimo standardní rozvrh.

Pořadí místností

Pokud je vaše domácnost vybavena především pevnými podlahami, které jsou mopovány, hodí se ručně určit pořadí místností pro úklid. I když si umí vysavače v průběhu úklidu ve stanovených intervalech mop vyprat, stále je vhodnější znečištěnější místnosti jako zádveří nechat na konec úklidu. Můžete tak například nastavit, že mopování začne v ložnici, bude pokračovat v obývacím pokoji, dětských pokojích, kuchyni, a nakonec vysavač vymopuje chodbu se zádveřím.

Rutiny

Tohle není nezbytná funkce, umí ale život s robotickým vysavačem zjednodušit. Většinu nastavení totiž umí zkombinovat do jednoho příkazu, kterým spustí individuální nastavení úklidu. Může to být například úklid konkrétní zóny s jasně daným nastavením (počet průjezdů, intenzita vysávání) pokaždé, když opustíte domácnost. Jako spouštěč může sloužit aplikace, stejně tak ale i integrace do chytré domácnosti jako jsou univerzální chytrá tlačítka nebo zkrátka hlídání vaší polohy systémem v telefonu. Pokud platforma chytré domácnosti díky poloze telefonu vyhodnotí, že všichni členové opustili domácnost, spustí nastavenou úklidovou rutinu.

Jak testujeme robotické vysavače

Robotické vysavače jsou kategorií, která vyžaduje dlouhodobé testování. Mnoho funkcí je tady autonomních a v průběhu používání se také mění s tím, jak se vysavač „učí“. Zatímco při prvních průjezdech může být efektivita vysávání velmi špatná, s jejich přibývajícím počtem se navigace vylepšuje.

I z toho důvodu nemáme zahrnutou do naší metodiky jakoukoli dráhu, na které bychom se snažili změřit schopnosti úklidu. Testování tak probíhá v běžném provozu v domácnosti s jedním dítětem, kde není nouze o časté znečištění podlahy. Zastoupeny jsou jak tvrdé podlahy pro otestování mopovacích schopností, tak koberce. Díky dlouhodobým zkušenostem je stále snadnější už při prvních průjezdech kuchyní a dětským pokojem odhalit slabiny především při mokrém úklidu.

U moderních robotů s rotačními mopy se například zaměřujeme na pečlivost při mopování v rozích a kolem zdí. Nešvarem bývají vynechaná místa. Stejně tak musí roboty zvládat detekci typů podlah a případnou deaktivaci mopů na kobercích.

Samotné úklidové schopnosti ale paradoxně nejsou tím, kde vidíme nejvíc rozdílů mezi robotickými vysavači. Důležitější jsou softwarové schopnosti a funkce. Zcela zásadní tak bývá zvládnutí ovládací aplikace, jejíž funkce jsou popsány výše. I v dnešní době lze například narazit na vysavače bez podpory více map. Pokud si někdo takový vysavač pořídí do patrového domku, nebude možné jednoduše uklízet více než jedno podlaží.

Zároveň se ale u aplikací zaměřujeme i na méně časté funkce, které sice nepatří mezi hlavní, ale používání vysavače zpříjemňují. Patří mezi ně například možnost nastavit vícečetný průjezd konkrétní místnostínebo například možnost odložit sušení mopu o několik hodin. A protože se stále větším trendem stává chytrá domácnost a automatizace, bedlivě sledujeme i možnosti, jak vysavač zapojit do těchto platforem.

Mezi sledované provozní vlastnosti patří například hluk při vysávání či sušení mopu, ale i spotřeba elektrické energie. Protože jsou dokovací stanice napájeny neustále, mohou v součtu spotřebovat energii za vyšší stokoruny ročně.