Mobil u polštáře: Jednoznačně narušuje spánek, večer by se používat neměl

Možná to znáte: poslední pohled na Instagram, nastavení budíku a šup s telefonem pod polštář nebo na noční stolek hned vedle hlavy. Titulky v médiích nás často straší rakovinou a „zničeným mozkem“. Jaká je ale realita a proč byste ten telefon měli opravdu odsunout dál?

Strašení "vyvařeným mozkem" je sice populární, ale vědecky nepřesné. Mobily vyzařují neionizující záření, u kterého dosud nebyl prokázán přímý vliv na poškozování DNA. Přesto však existuje dobrý důvod, proč hygienické stanice a vědci (např. z kalifornského úřadu pro veřejné zdraví CDPH) bijí na poplach. Problémem totiž není jen samotné záření, ale to, co telefon dělá s kvalitou vašeho odpočinku.

Princip předběžné opatrnosti

Ačkoliv se vědci na škodlivosti záření neshodnou stoprocentně, panuje shoda na tzv. principu předběžné opatrnosti. Signál mobilního telefonu (RF energie) klesá s druhou mocninou vzdálenosti. To znamená, že každý centimetr se počítá.

Pokud máte telefon přímo u hlavy (např. pod polštářem), absorbuje vaše tkáň násobně více energie, než když leží na stolku. Telefon navíc v noci neustále komunikuje s vysílači ("pingá" na věže), a pokud má slabý signál, zvyšuje svůj výkon na maximum. Mít takový vysílač 8 hodin denně 5 cm od spánku je zbytečné riziko, kterému se lze snadno vyhnout.

Skutečný zabiják mozku: Mělký spánek

Mnohem hmatatelnějším nebezpečím než záření je ale narušení spánkové architektury. Mozek se v noci potřebuje "vypláchnout" od toxinů (pomocí glymfatického systému). K tomu ale potřebuje hluboký spánek.

• Modré světlo: Pokud před spaním koukáte do mobilu, oklamete mozek, že je den. Zastaví se tvorba melatoninu a vy sice usnete, ale spánek je méně kvalitní.
• Psychologická pohotovost: I když máte tichý režim, podvědomí ví, že je telefon "na dosah". Mozek zůstává v mírném střehu (co kdyby něco píplo?), což brání plné regeneraci.

Pravidlo natažené ruky

Jaká je tedy ta "magická" vzdálenost, kterou vědci doporučují? Žádná z námi vyhledaných studií vzdálenost nespecifikuje. Z principu by ale měl být telefon alespoň tak daleko, abyste na něj nedosáhli a nemohli jej těsně přes spánkem používat. K tomu by měla stačit přibližně 1 metr.

Tato vzdálenost řeší dva problémy najednou:

1. Eliminuje vliv záření: V této vzdálenosti je intenzita elektromagnetického pole v místě vaší hlavy prakticky nulová.
2. Zlepšuje spánkovou hygienu: Pokud na telefon nedosáhnete, nebudete mít nutkání kontrolovat zprávy, když se v noci náhodou probudíte.

Co dělat, pokud musíte mít mobil v ložnici?

Pokud používáte mobil jako budík a nemůžete ho nechat v jiné místnosti (což by bylo ideální), dodržujte alespoň tato pravidla:

• Zapněte režim Letadlo: Tím vypnete vysílací část telefonu. Mobil přestane komunikovat s věžemi a hledat Wi-Fi, čímž eliminujete RF záření na nulu. Budík přitom stále zazvoní.
• Dejte ho na druhý konec místnosti: Donutí vás to ráno vstát z postele, abyste budík vypnuli.
• Nepoužívejte ho při nabíjení v posteli: Nabíjení generuje teplo a mírné elektromagnetické pole navíc. Pod polštářem se telefon může přehřát a v krajním případě i vznítit.

Závěr: Nemusíte se bát, že vám mobil do rána "rozpustí mozek". Pokud ho ale posunete o metr dál, vyspíte se lépe, hlouběji a ráno budete mít více energie. A to za ten jeden krok navíc stojí.

Zdroje:

• Autorská tvorba redaktora portálu ITmix
• https://www.sleepfoundation.org/how-sleep-works/how-electronics-affect-sleep