Spotřebič, který nepatří do prodlužovačky. Hasiči před tím pořád varují a Češi to přehlíží
Sotva se ochladí, vytáhne spousta domácností z komory přenosný přímotop. A protože volná zásuvka bývá zrovna na druhé straně pokoje, putuje topení rovnou do prodlužovačky. Právě tenhle zvyk přidělává hasičům každou zimu práci.
Přenosné topidlo je přesně ten spotřebič, u kterého se prodlužovací kabel snadno promění v požární riziko. Nepomůže ani nejdražší kabel. Na vině je jednoduchý fyzikální princip, který většina lidí nevidí.
Přímotop patří přímo do zdi
Elektrický přímotop odebírá běžně 2000 wattů, mnohdy i víc. Navíc topí dlouhé hodiny v kuse, takže proud teče kabelem nepřetržitě. Právě kombinace vysokého příkonu a dlouhého provozu je pro tenkou prodlužovačku to nejhorší.
Výrobci topidel to dobře vědí. Řada z nich má v návodu přímo napsáno, že se přímotop do prodlužovacího kabelu zapojovat nesmí, protože hrozí přehřátí. Nejbezpečnější je zasunout topení rovnou do pevné zásuvky ve zdi.
Levná prodlužovačka utáhne míň, než byste čekali
Tady je jádro problému. U nejlacinějších kousků do bytu bývají vodiče tenké, kolem 0,7 milimetru čtverečního. Bezpečně jím proteče nanejvýš 6 ampérů, v přepočtu tedy zhruba 1380 wattů. Silnější vodič o průřezu 1 milimetr čtvereční zvládne zhruba 2300 wattů a teprve kabel s průřezem 1,5 milimetru utáhne 16 ampérů a přibližně 3680 wattů.
Přehledně to shrnuje následující tabulka:
| Průřez vodiče | Bezpečné zatížení |
|---|---|
| 0,7 mm² | kolem 1380 W (6 A) |
| 1 mm² | zhruba 2300 W |
| 1,5 mm² | přibližně 3680 W (16 A) |
Přímotop se svými 2000 watty rázem překračuje strop laciné prodlužovačky. Tenkým vodičem se pak žene větší proud, než na jaký je stavěný, a přebytek se mění v teplo. Obal vodiče se teplem deformuje a při dost vysoké teplotě se propálí až na měděné dráty, kde pak snadno přeskočí jiskra. Málokterá domácnost přitom vůbec ví, jak silné vodiče se v její prodlužovačce skrývají.
Jistič tenhle problém neuhlídá
Panuje rozšířená představa, že případný průšvih zavčas usekne domovní jistič. Jenže ten hlídá něco jiného. V běžném bytě jistič obvykle vybaví teprve u 16 ampérů, zatímco přímotop nebo konvice si řeknou jen kolem 8 až 9 ampérů. Z jeho pohledu se tedy nic špatného neděje a klidně nechá proud téct dál.
Tenká prodlužovačka se přitom celou dobu potichu přehřívá, nejvíc v místech spojů a zástrček, kde odpor časem roste. Jistič hlídá pevné rozvody ve zdi. O váš laciný kabel natažený po zemi se nestará.
Nejhorší je smotaný buben
Pozor si dejte na prodlužovačky navinuté na bubnu. I kvalitní kabel, který po plném rozvinutí unese 3680 wattů, zvládne ve smotaném stavu jen zlomek, zhruba třetinu. Namotané závity leží těsně na sobě, takže vzniklé teplo nemá kam unikat a hromadí se uvnitř cívky jako v malém ohřívači.
Přímotop s příkonem 2000 wattů tak i na kvalitním bubnu překročí bezpečný limit skoro dvojnásobně. Proto platí jednoduché pravidlo: buben před každým použitím úplně rozmotejte.
Konvice, mikrovlnka a další žrouti proudu
Přímotop není jediný. Podobně nenasytná je rychlovarná konvice s příkonem kolem 1800 až 2200 wattů, mikrovlnná trouba, horkovzdušná fritéza nebo elektrická trouba. Do vlastní zásuvky patří i pračka, sušička a myčka, protože táhnou hodně energie a jedou dlouho. Lednice a mrazák zase běží nepřetržitě den i noc.
Rychle se rozžhaví i drobní pomocníci. Fén, kulma nebo žehlička na vlasy spolknou při zahřívání hodně proudu, a tak patří rovnou do zdi. Na prodlužovačku tak v klidu patří jen drobná elektronika s malou spotřebou, jako je nabíječka telefonu, router, rádio nebo stolní LED lampička.
Podle čeho poznáte, že hrozí problém
Kabel občas prozradí sám, že je přetížený. V následujících případech okamžitě spotřebič odpojte a kabel dál nepoužívejte:
- při zasouvání zástrčky přeskočí jiskra,
- z kabelu nebo zásuvky je cítit spálenina,
- obal je na dotek horký,
- plast kolem zásuvky tmavne, měkne nebo se lepí.
Popraskanou izolaci nikdy nelepte páskou, taková prodlužovačka patří do koše.
Úplně nejhorší nápad je zapojit jednu prodlužovačku do druhé. Prvním kabelem pak protéká odběr všeho, co visí za ním, a každý další spoj se může přehřát dřív, než si toho všimnete. A pokud v pokoji chybí zásuvka pro topení, je na místě zavolat elektrikáře a nechat si zřídit novou. Delší kabel potíž jen oddálí. U elektrických topných panelů je navíc rozumné si nechat občas prověřit jak samotný spotřebič, tak způsob jeho zapojení.
Zdroje: https://www.hzscr.cz/clanek/topna-sezona-je-tu.aspx, https://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/spotrebice-nesmi-do-rozdvojky-20300503.html, https://www.vlasta.cz/inspirace/domaci-spotrebice-prodluzovaci-kabel-riziko-pozar/, https://www.nespechej.cz/clanky/elektrikar-varuje-tento-spotrebic-nikdy-nedavejte-do-prodluzovacky-nebo-vyhorite-ma-ho-tam-pulka-ceska-20260317-7401.html, https://cz.hecht.cz/blog/zahradni-technika/zkontrolujte-prodluzovaci-kabely, https://www.tiscali.cz/nekdy-do-prodluzovacky-nezapojujte-lednicku-pracku-ani-rychlovarnou-konvici-riskujete-jejich-zniceni-i-pozar-669365
Velkým problémem je to, že výrobce dá na spotřebič kabel v délce jen 50, 70 či 100 cm, což v mnoha případech je velký problém, protože musíte použít prodlužovačku. A navíc výrobce do podmínek uvede, že nesmíte použít prodlužku či rozdvojku. Já to řeším tak, že koupím nový vodič 1.5 či 2.5 s vidlicí a v potřebné délce jej v zakoupeném spotřebiči vyměním.
Mimochodem, podle českých elektrotechnických norem by se pro zásuvkové okruhy s jističem 16 A měl standardně používat vodič o průřezu 2,5 mm². Zapojení 16A jističe na 1,5 mm² vodič je sice za určitých specifických podmínek uložení kabelu (např. volně na vzduchu) teoreticky přípustné, ale v běžné domácí instalaci kdy je kabel pod omítkou či v zateplené zdi, tak je to na hraně bezpečnosti.